Obec

Obec Ždírec se nachází v Plzeňském kraji a spadá pod okres Plzeň-jih. Rozkládá se asi 29 km jihovýchodně od centra Plzně a 5 km jihovýchodně od města Blovice. Obec leží v průměrné nadmořské výšce 418 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 934 ha. Přibližně jedna třetina výměry obce je zalesněná. Obec má vlastní znak a vlajku. Žije zde zhruba 450 obyvatel. Obec se skládá ze 3 částí a sice Ždírec - Myť, Žďár a Smederov. Tyto části se jako správní celek propojily v r. 1960, tehdy pod MNV Ždírec. Vlakem se do Ždírce můžete dopravit po hlavní železniční trati Plzeň – Strakonice. Ve vsi se nachází Obecní úřad, knihovna, hospoda, prodejna potravin, kostel a hřbitov. Svou činnost v obci rozvíjí i řada spolků.

Mezi přírodní zajímavosti patří Národní přírodní rezervace Chejlava. Najdete ji na úbočí vrcholku Buková hora ( 651 m.n.m.). Národní přírodní rezervace Chejlava je součástí přírodního parku Buková hora – Chýlava. Toto území bylo vyhlášeno Národní přírodní rezervací Chejlava již v roce 1925 a zaujímá plochu 25,9 ha. V rezervaci roste podle odborníků jedna z nejpěknějších bučin Plzeňska. Zdejší les má pralesovitý charakter na buližníkovém podkladu. Kromě buku tu rostou javor klen, dub a smrk. Pod korunami stromů se daří také řadě bylin. Mezi další přírodní zvláštnosti patří Přešínský potok, kde se vyskytuje vzácný rak kamenáč. Tato oblast je zapsaná do seznamu významných lokalit systému Natura 2000 a byla vyhlášena jako přírodní památka.

Kdy a kým byla obec Ždírecká založena, o tom staré prameny mlčí. Nejstarší známá zpráva o Ždírci je z roku 1545, zdejší lesnatá krajina byla vymýtěna ohněm – vyždířena, na tomto ždířišti povstala obec a pojmenována byla Ždírec. Podle novějších pramenů je poprvé uváděna již kolem r. 1376. Nejdříve se však historické dokumenty zmiňují o Žďáru, jehož počátky jsou z let 1326, kdy zde byl také postaven gotický kostel sv. Václava. Ždírec je zhruba o 50 let mladší a Smederov, kde nejdříve vyrostla rytířská tvrz, se datuje od r. 1654. V r. 1789 se ke Ždírci začala připojovat druhá polovina zvaná Myť, neboť název zřejmě pochází od slova mýtiti.  Založil ji majitel panství Hraďišťského hrabě Josef M. Kolovrat v letech 1750 – 1800 pro lesní dělníky, kteří zde též pálili dřevěné uhlí a dobývali železnou rudu. Názvy přilehlých osad Huť a Vilémov (Hamry) dávají tušit, že se zde i ruda zpracovávala. Z původní rozptýlené dřevařské zástavby je zachováno několik roubených chalup. Nad nimi na okraji lesa stojí sloupek se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dnes je Myť největším satelitem naší obce, která se tak nachází na obou březích řeky Úslavy.